Již devět dní pobývali přátelé ze zámku ve Vrchní říši. Každý den pořádali výlety do nejrozmanitějších částí království a obdivovali tamější architekturu a tradice. S přívětivými obyvateli Beránkova si zahráli zábavné sportovní hry a ve Starém Zataženu ochutnali vynikající bouřkové frgály. Mrakofarmy je překvapily rozmanitostí pěstovaných rostlin,...
Sluhové otevřeli těžké, temně červené dveře. Za nimi ležela prostorná místnost zdobená tapetami vesmíru vyrobenými z fotografie pořízené nejlepším vesmírným teleskopem. Kulatými okénky dovnitř dopadalo měkké světlo a ozařovalo postel s nebesy, pracovní stůl i pohodlné křeslo s modrým čalouněním. O něj se opírala starší žena s bílými vlasy sepnutými...
Bílé těžké šlehačkovité mraky se stále přibližovaly, jak Mlrntkhrv otáčel výškovým kolečkem na velké černé páce. Deset minut stoupali od nádraží a Vyřiř už od té doby stihl usnout. Cesta nahoru zkrátka nebyla žádná velká zábava.
Všichni se nedlouho po Zahradňákově probuzení začali chystat na cestu do Vrchní říše za Mlrntkhrvovou maminkou, královnou Wilsou. Samotný Zahradňák pobíhal po rozlehlých pozemcích kolem zámku a kontroloval, jestli všechno pučí tak, jak má. Ostatní jen radostně přihlíželi tomu, jak je po zimě zase plný energie.